Aktuální info: Týden 39

Fed poprvé od roku 2023 zvýšil sazby, vyšší sazby nemusí akcie zastavit

Tento týden dostal dlouho odkládaný obrat konkrétní obrysy. Americký Fed poprvé po více než třech letech zvedl sazby a téměř současně přitvrdily centrální banky v Evropě i v Japonsku. Příběhem tohoto vydání je tedy rozloučení s nadějí na rychlejší zlevnění peněz, a přitom akciové trhy zůstávají pozoruhodně klidné.

VÝVOJ NA TRZÍCH
Za poslední týden americký trh v korunovém vyjádření rostl o +1,15 % v CZK.Od začátku roku 2026 jsou americké akcie velkých firem +15,5 % v CZK.Globální dividendové akcie za poslední týden v korunovém vyjádření klesly o -0,01% a od začátku roku 2026 jsou +18,86%.Realitní fond Investika má od začátku roku 2026 zisk 3,86 % k 31.8.2026 (třída CZK). Globální dluhopisový fond OK Smart Bond má od začátku roku 2026 ztrátu -0,05 % (třída BWM).

SHRNUTÍ
Akciové trhy se drží u rekordů a hlavní zásluhu na tom mají firemní zisky, které letos rostou svižněji než samotné kurzy. Vyšší cena peněz tedy nemusí automaticky znamenat konec růstu, záleží na tom, v jaké formě je ekonomika. Zároveň je ale zřejmé, že se měnová politika otočila. Fed zvedl sazby poprvé za více než tři roky a jeho výhled nepřipouští zlevnění ani v roce 2027, podobným směrem míří Evropa i Japonsko a vyčkávající ČNB další krok nevylučuje. Obavy z inflace spolu s rostoucím zadlužením států vyhnaly výnosy amerických desetiletých dluhopisů krátce nad pět procent, nejvýš od roku 2007. Do českých domácností se stejné prostředí promítá zdražením hypoteční splátky zhruba o 3 200 korun měsíčně, a proto nestavíme portfolia ani rozpočty na jediném optimistickém scénáři.

TRH DRŽÍ REKORDY, PROTOŽE FIRMY VYDĚLÁVAJÍ RYCHLEJI
Na první pohled to nedává smysl. Peníze zdražují, ropa je dražší než před rokem, a americký akciový trh se přesto obchoduje jen kousek pod svými rekordy. Vysvětlení leží v ziscích firem. Ty letos přidávají rychleji, než rostou samotné kurzy akcií, takže trh se z hlediska ocenění vlastně nenafukuje, spíš dohání vlastní výsledky. Tím se rozpadá poměrně rozšířená zkratka, podle které vyšší sazby vždycky znamenají klesající burzu. Rozhodující je totiž kontext. Jinak dopadá zdražení peněz na ekonomiku, která zpomaluje, a jinak na firmy, jimž dál rostou tržby i marže. Proto v našich úvahách klademe větší váhu na ziskovost společností než na odhady, co udělá centrální banka na nejbližším zasedání.

FED OTOČIL KORMIDLO A LEVNÉ PENÍZE ODLOŽIL NA NEURČITO
FED posunul sazby o čtvrt bodu výš, do pásma 3,75 až 4 %. Uzavřel tím jednu etapu, protože naposledy americká centrální banka utahovala v červenci 2023. Od té doby šla sazbami dolů v šesti krocích a dohromady je snížila o 1,75 bodu. Ještě na začátku letoška přitom její vlastní projekce naznačovaly, že se v uvolňování bude pokračovat, byť mírnějším tempem. Přepsala je inflace, která odmítá ustoupit, a k tomu dražší ropa. Podstatnější než samotný krok je ovšem výhled. Nadpoloviční část bankéřů ze zářijového zasedání si přeje do konce roku přidat ještě nejméně jednou a střední hodnota jejich odhadů nevidí zlevnění peněz ani v roce 2027. Americký prezident si přitom žádá pravý opak, tedy sazby na jednom procentu nebo ještě níž. Fed přesto hlasoval bez jediného nesouhlasu a dal najevo, že krocení inflace je pro něj teď úkol číslo jedna. Právě s návratem inflace pracujeme dlouhodobě jako s jednou z reálných variant a nezůstává to v rovině úvah.

UTAHOVÁNÍ SE STALO SVĚTOVÝM TRENDEM
Washington v tom zdaleka není sám a důvod je všude podobný, tedy ceny klesající pomaleji, než by si centrální bankéři přáli. Evropská centrální banka má letos za sebou už dvě zvýšení, červnové a zářijové a její depozitní sazba se dostala na 2,50 %. V pátek se přidalo Japonsko, kde sazba vystoupala z jednoho procenta na 1,25 %. Pro tamní ekonomiku jde o úroveň, jakou nepamatuje od poloviny devadesátých let a o další krok pryč z éry prakticky nulové ceny peněz. Česká národní banka si zvýšení odbyla už v červnu. Tento týden sazbu podržela na 3,75 %, zároveň ale naznačila, že příště bude rozhodovat mezi setrváním a dalším přitvrzením. Dohromady z toho vychází docela jasný obraz. Ještě nedávno se debatovalo o tom, jak hluboko sazby klesnou, dnes se řeší, jak vysoko ještě půjdou. Nás to nezaskočilo, protože i v době zlevňování peněz jsme počítali také s možností, že se inflace připomene a dražší úvěry vydrží podstatně déle. Pro praktické rozhodování z toho plyne jednoduchý závěr. Kdo plánuje financovat firmu nebo bydlení, neměl by stavět na tom, že si za rok půjčí levněji.

PĚTIPROCENTNÍ VÝNOS PŘIPOMNĚL ROK 2007
Souběžně se odehrálo něco pozoruhodného na dluhopisovém trhu. Americké desetileté vládní dluhopisy se den před středečním zasedáním Fedu vyšplhaly na výnos 5,04 %, tedy na hodnotu, jakou trh naposledy viděl před vypuknutím finanční krize v roce 2007. Ve čtvrtek pětiprocentní metu zase opustily, samotné dosažení té hranice ale o něčem vypovídá. Nejde přitom pouze o inflační obavy, dražší ropu a vyhlídku vyšších sazeb, byť ty hrají hlavní roli. Do hry vstupuje i nabídka. Státy vydávají rekordní objemy dluhu a nově jim konkurují silné technologické firmy, které si půjčují na stavbu datových center a dalšího zázemí pro umělou inteligenci. Tyto společnosti dříve rozsáhlé úvěry nepotřebovaly, dnes ale o stejné investory soupeří s ministerstvy financí a cena peněz proto roste. Část analytiků přidává ještě jeden, méně viditelný faktor, a tím je Japonsko. Dokud byly japonské sazby na nule, vyplácelo se půjčit si levně v jenech a uložit peníze do výnosnějších aktiv jinde ve světě. Tomuto obchodu se říká yen carry trade. Jakmile japonské sazby rostou a jen posiluje, přestává dávat smysl a investoři takové pozice zavírají. Prakticky to znamená prodej zahraničních dluhopisů, což jejich výnosy tlačí ještě výš.

SPLÁTKA NOVÉ HYPOTÉKY POSKOČILA O 3 200 KORUN
Zdražování peněz nezůstává na grafech, dopadá na konkrétní rodinné rozpočty. Hypotéky sjednané v srpnu nesly v průměru sazbu 5 %, zatímco v červenci to bylo 4,9 %. Samotná desetina procentního bodu by nikoho nepoložila, jenže souběžně roste i objem, který si lidé půjčují. Když se obojí sečte, zaplatí dnešní žadatel na měsíční splátce zhruba o 3 200 korun víc než ten, kdo si stejnou cestou procházel v průběhu loňského roku. To už je částka, která u řady domácností rozhodne, jestli na vlastní bydlení dosáhnou, nebo koupi odloží. Dříve či později se to projeví i na poptávce po nemovitostech, která může začít chladnout. Druhou nejistotou je daňová stránka. Vláda zvažuje vyšší zdanění investičních bytů, a to může změnit ekonomiku investičních bytů. Chystáte se na refixaci nebo uvažujete o nové hypotéce? Dejte nám vědět s předstihem, ať je čas v klidu porovnat možnosti.