Aktuální info: Týden 01

Přelom roku ve světle eurové debaty a ekonomických výzev

Vývoj na trzích

Za poslední týden se akcie pohybovaly od -1 % do +1,3 %. 

Předpovědi pro ČR v novém roce

Jak už to bývá, s novým rokem přicházejí i nové předpovědi. Tak pojďme se podívat, co nás čeká v České republice:

Inflace a úrokové sazby: Očekává se pokles inflace pod 3 % a snížení základní úrokové sazby na 3,5 %. 
Ceny nemovitostí: Měly by růst, díky nižším úrokům na hypotéky a snížené DPH u novostaveb.
Optimismus ve firmách: Firmy věří v růst HDP, tržeb i investic.Přestože se některé současné ekonomické ukazatele jeví jako smysluplné, stále nemáme jistotu a čelíme nejistotám, které mohou situaci změnit. Důležité je neusilovat o přesné předpovědi budoucnosti, ale spíše se připravovat na různá možná rizika. Je klíčové hodnotit naši schopnost zvládat tato rizika, aby nedošlo k vážným problémům. Tento přístup nám umožní lépe se vyrovnat s potenciálními výkyvy a výzvami, které před námi stojí.

Prezidentův projev a diskuze o přijetí Eura
Na Nový rok nám náš prezident přednesl projev, který otevřel diskusi o možném přechodu České republiky na euro. Tato myšlenka rozdělila názory po celé zemi: některé skupiny ji vítají jako krok ke zjednodušení obchodování, zatímco jiné jsou proti. V současnosti je již běžné, že firmy provádějí transakce v eurech. Z mého pohledu mohu říci, že přijetí eura by mělo významný dopad na investiční strategie a zároveň by se eliminovalo měnové riziko.

Koncept „Černého Slona“ a klimatické změny
V článku z Hospodářských novin, který napsal Martin Ehl, je představen koncept „černého slona“. Tento termín kombinuje neznámé riziko s potenciálně velkým dopadem, známé jako „černá labuť“, a známé, avšak často ignorované riziko, připodobňované k „slonu v místnosti“. Tento koncept se stává relevantním v kontextu klimatických změn. Autoři článku upozorňují, že i přes širokou veřejnou povědomost o změnách klimatu, společnost často jedná, jako by se nic nedělo, ačkoliv je zřejmé, že dopady budou značné a negativní. Jako příklad uvádějí pandemii COVID-19, kterou předpovídalo mnoho vědců, ale do momentu jejího skutečného výskytu nebyla vnímána jako bezprostřední hrozba.