Aktuální info: Týden 10

Írán na titulcích, trhy překvapivě klidné, dluhopisy ve slevě

VÝVOJ NA TRZÍCH
Za poslední týden celý americký trh v korunovém vyjádření rostl o +1,2 % v CZK.Od začátku roku 2026 jsou americké akcie velkých firem +1,5 % v CZK.Realitní fond Investika má od začátku roku 2026 zisk 0,3 % k 31.1.2026 (třída CZK). Globální dluhopisový fond OK Smart Bond má od začátku roku 2026 zisk +0,53 % (třída BWM).

SHRNUTÍ
Útok na Írán zvedl nervozitu, ale globální trhy zatím reagují spíš tlumeně a největší rozdíl byl vidět mezi regiony: Evropa a Japonsko klesly víc než USA. Klíčový příběh týdne se přenesl do dluhopisů, kde skok výnosů znamenal rychlý pokles cen – nepříjemný krátkodobě, ale potenciálně zajímavý pro budoucí výnos. Pro Evropu je větší riziko plyn a LNG než samotná ropa a dlouhé omezení dopravy by mohlo tlačit na inflaci i sazby. V portfoliích proto zůstává důležitá široká diverzifikace a dlouhý horizont, ne reakce na titulky. A u „plánu B“ typu Dubaj se vyplatí vidět i ekonomická rizika, nejen marketingový obraz.

ÍRÁN NA TITULCÍCH, TRHY JEN KRÁTKODOBĚ ZNERVÓZNĚLY
Týdenní náladu na trzích určoval útok USA a Izraele na Írán a následné odvetné akce v okolí, kde jsou i americké základny. V regionu se dočasně omezila doprava a investoři zareagovali opatrněji. Evropské akcie spadly zhruba o 5 %, podobný pokles bylo vidět i v Japonsku. Americký trh zůstal relativně klidný (asi −0,6 %) a pro korunového investora navíc část ztrát vyrovnalo posílení dolaru. Ve srovnání s loňskými debatami o clech a tarifech nejde zatím o nic mimořádného – spíš o připomínku, že geopolitika umí krátkodobě zvednout nervozitu.

PROČ ÚTOK TRHY NEŠOKOVAL: SVĚT JE PLNÝ KONFLIKTŮ UŽ DLOUHO
Války a konflikty bohužel nejsou novinka a trhy s tím dlouhodobě počítají. Z pohledu investorů platí, že pokud se bojové dění odehrává mimo hlavní rozvinuté ekonomiky, dopad na globální trhy bývá spíš omezený. Ben Carlson na A Wealth of Common Sense ukazuje, že rok po začátku významných geopolitických událostí bývá trh často výše – což odpovídá i našemu pozorování. Tentokrát navíc napětí kolem Íránu nebylo „z čistého nebe“: Trump o Íránu mluvil opakovaně, USA přesouvaly vojenské kapacity do regionu a vnitřní situace v Íránu byla dlouhodobě křehká. V praxi se znovu ukázalo klasické rozdělení: profitovaly ropné tituly, obrana a defenzivnější firmy, zatímco letectví a cyklický průmysl byly pod tlakem.

DLUHOPISY BOLELY VÍC NEŽ AKCIE – A PRÁVĚ TO MŮŽE BÝT ZAJÍMAVÉ
Paradoxem týdne je, že největší „sleva“ se tentokrát objevila u dluhopisů. S růstem cen ropy a plynu se vrátil strach z inflace a výnosy dluhopisů vyskočily napříč světem i u nás, což tlačí ceny dluhopisů dolů. U tuzemských dluhopisových fondů (včetně našich řešení typu OK Smart Bond) to znamená přibližně −2,5 % za týden – a pro mnoho investorů to může být nepříjemné překvapení. Důležité ale je chápat mechaniku: pokles ceny dnes často znamená vyšší očekávaný výnos do budoucna (zjednodušeně „vyšší kupón“ od tohoto momentu). Samozřejmě za cenu nového rizika – hlavně obavy, že energie znovu rozjedou inflaci – ale právě proto je trh citlivý a reaguje rychle.

LNG A HORMUZ: EVROPA JE CITLIVĚJŠÍ NEŽ USA
V Česku poskočily výnosy 10letých státních dluhopisů skoro o 0,5 procentního bodu až k 4,8 % a dolar se posunul k úrovni kolem 21 Kč. V podobných situacích se kapitál často přesouvá „do bezpečí“ a prodává se plošně, někdy i bez ohledu na fundamenty – menší trhy to typicky cítí víc. Evropu navíc víc trápí plyn než ropa, protože po odklonu od ruského plynu roste význam LNG a část dodávek směřuje i přes Katar. Pokud by se dlouhodobě omezily přepravy přes Hormuzský průplav, dopad by mohl být nepříjemný hlavně pro evropský průmysl (a tím i pro Česko). V extrému by vyšší inflace mohla znamenat delší období vyšších sazeb, což bývá nepříjemné pro dlouhodobé dluhopisy a dokáže zbrzdit i akcie. I proto v portfoliích preferujeme USA, která z podobných šoků obvykle vychází odolněji.

DUBAJ JAKO PLÁN B: SVOBODA, NEBO ZLATÁ KLEC?
Nemovitosti v Dubaji jsou poslední roky módní téma – město působí bezpečně, bohatě a „hotově“. Současně ale platí, že v zónách, kde mohou cizinci nakupovat, je tvrdá konkurence a není to automatická zkratka k vysokým výnosům. Aktuální napětí připomíná i jiný rozměr: i když je přímé bezpečnostní riziko pro Dubaj spíš nízké, nelze ho vyloučit a ekonomika města je silně navázaná na služby. Letectví a logistika tvoří zhruba 20 % příjmů (HDP) Dubaje a turistika s pohostinstvím asi 25 %. Pokud by se regionální doprava a cestování dusily delší dobu, může to do místních příjmů promluvit víc, než si lidé v době boomu připouštějí.