Aktuální info: Týden 40

Švýcarská lekce cel, Čína vs. Evropa, shutdown bez paniky

VÝVOJ NA TRZÍCH
Od začátku roku 2025 akcie velkých amerických společností vykazují zisk +14,18 %  v USD (v CZK je to stále v poklesu o -1,8 % kvůli slabšímu dolaru) evropské akcie jsou v zisku +14,92 %. Realitní fond Investika k 31.08.2025 vykazuje zisk 3,55 % (třída CZK). Globální dluhopisový fond OK Smart Bond od začátku roku 2025 vykazuje zisk +3,72 %  (třída BWM).

SHRNUTÍ
Krátký americký „shutdown“ je spíše politická epizoda než ekonomická hrozba, i když umí zvýšit nervozitu. Bombastické titulky o „Buffett indikátoru“ bez kontextu zavádějí; valuace je potřeba číst relativně a napříč cyklem. Evropa hledá obranu proti čínskému tlaku, ale o úspěchu rozhodne vlastní inovace a nákladová struktura, ne jen cly. Švýcarský příběh připomíná, jak tvrdě globální cla dopadají i na silné exportéry – pro Česko je proto opora v EU zásadní. V takovém prostředí platí disciplína, diverzifikace a práce se scénáři více než rychlé soudy podle jednoho ukazatele či jedné události.

AMERICKÝ „SHUTDOWN“ BEZ VÝZNAMNÝCH ŠKOD
Federální vláda v USA kvůli patu v Kongresu přešla do nouzového režimu, což znamená neplacené volno pro část úředníků, omezené služby a zpožděná makrodata. Historie ale ukazuje, že krátké odstávky mívají jen přechodné a malé dopady: naposledy na přelomu let 2018–2019 trval „shutdown“ pět týdnů, odhad CBO vyčíslil ztrátu výkonu na zhruba 11 mld. USD, z čehož se většina následně dohnala a čistý dopad činil asi 3 mld. USD – v měřítku amerického HDP zanedbatelné. Přesto podobné epizody zvyšují nervozitu a obvykle i volatilitu na akciích a dluhopisech; tentokrát se to na trzích zatím neprojevilo. V praxi tak jde spíše o politický šum než o ekonomický zlom.

„BUFFETTŮV“ INDIKÁTOR NENÍ SAMOSPÁSNÝ
Mediálně skloňovaný poměr tržní kapitalizace amerických akcií k HDP přesáhl 217 % a vzbuzuje alarmistické titulky. Je však dobré mít na paměti, že Warren Buffett se o něm letmo zmínil v roce 2001 a dál na něm nestavěl – nálepka je proto spíše zkratkou než dogmatem. Samotný ukazatel navíc přirozeně roste, protože zisky a tím i akciové trhy dlouhodobě předbíhají tempo HDP; vytržen z kontextu pak sugeruje závěry, které se v praxi nepotvrdily. Poslední dekádu se tímto číslem strašilo opakovaně a investoři, kteří se jím řídili, často přišli o významnou část zisků. Smysl dává hodnotit valuace relativně – napříč sektory, sazbami i maržemi – ne čekat univerzální „červenou“.

JE ČÍNA HROZBOU PRO EVROPU?
Obavy evropských firem z čínské konkurence sílí a experti, jako Michael Dunne, dokonce předpovídají dominanci čínských automobilek v evropském EV segmentu do roku 2035. Evropská komise mezitím navrhuje tvrdá opatření – cla a kvóty na dovoz čínské oceli až do výše 50 % – což signalizuje ochotu bránit se proti dumpingu. Ačkoli takové kroky mohou získat čas, samy o sobě nestačí: o budoucnosti průmyslu rozhodne rychlost inovací, schopnost nabídnout konkurenceschopný produkt a řešení strukturálních nákladů, například drahých energií. Evropské značky tak čeká závod nejen s čínskými cenami, ale i s vlastní transformací.

NAPĚTÍ PŘED VOLBAMI A LEKCE ZE ŠVÝCARSKA
Před volebními cykly v regionu roste citlivost na proti-evropskou rétoriku, přičemž příklad Švýcarska ukazuje, jak tvrdá americká cla (až 39 %) dopadají i na velmi silné exportéry od hodinek po farmaceutiku. I tak stabilní ekonomika teď řeší dilema mezi zachováním „made in Switzerland“ a přesunem výroby. Pro menší ekonomiku, jakou je Česko, by odklon od EU znamenal nesrovnatelně vyšší náklady a menší vyjednávací sílu. V čase geopolitických otřesů proto platí, že pevné ukotvení ve společenství je klíčové pro stabilitu firem i portfolií – volby tak nejsou jen soutěží programů, ale i volbou soupeře, s nímž chceme běžet.