Aktuální info: Týden 50

15.12. 2023119x

Argentina v krizi s devalvací pesa

Jak to vypadá na trzích

Za poslední týden se akcie pohybovaly od -0,2 % do 3,5 %. V posledních pěti letech zaznamenaly americké akcie velkých společností nárůst o +102 %, evropské akcie + 35 % a akcie emerging markets + 4 %.

Ekonomické výzvy

Minulý týden byl klíčový pro úrokové sazby po celém světě, přičemž žádná z hlavních centrálních bank nezvolila snížení sazeb. Zároveň jsme byli svědky odvážných kroků nového argentinského prezidenta směřujících k ekonomické stabilizaci. Zajímavé postřehy přinesli ekonom David Marek a náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, kteří z různých perspektiv upozornili na výzvy, kterým čelí Česká republika.

Globální úrokové sazby: BoE, ECB a FED

V Británii udržela Bank of England úrokové sazby na 15letém maximu 5,25 %, signalizující, že vyšší úrokové sazby zůstanou delší dobu. Naopak, americký FED naznačuje možné snížení sazeb v příštím roce, což může být pozitivní pro americké akcie. FED předpokládá, že inflace v USA bude nadále klesat a ekonomika se vyhne recesi. Evropská centrální banka (ECB) rovněž ponechala sazby beze změny a oznámila rychlejší ukončení pandemických stimulů. I přes pokles inflace v Evropě se ECB rozhodla udržet současné sazby a postupně se zbavuje nástrojů krizové politiky, což může mít dopad na budoucí inflaci.

Drastické ekonomické změny v Argentině a Turecku

V posledních letech jsme svědky dramatických ekonomických změn v zemích jako Turecko a Argentina, kde se inflace „utrhla ze řetězu“. V Turecku oslabila lira vůči dolaru desetinásobně za posledních deset let. V Argentině nová vláda prezidenta Mileie přistoupila k razantním krokům ke stabilizaci ekonomiky, včetně devalvace měny o 54 % a snížení subvencí na energii a dopravu. Tyto kroky jsou součástí širšího plánu na řešení ekonomických problémů, včetně obřího obchodního deficitu a dluhu vůči Mezinárodnímu měnovému fondu. Argentinská vláda také plánuje snížit počet úředníků a ministerstev na polovinu a omezit vládní výdaje.

Alarmující skryté dluhy České republiky a potřeba strategického plánování

David Marek, ekonom, ve svém komentáři v Hospodářských novinách upozorňuje na alarmující situaci českého veřejného dluhu. Konec roku přináší dluh přibližně 3,3 bilionu Kč, což je 45 % HDP České republiky. Toto číslo, i když se zdá být příznivé ve srovnání s eurozónou, skrývá hlubší problémy. Existují totiž „skryté“ dluhy spojené s investicemi do energetiky, infrastruktury, školství, vědy a výzkumu, a také s demografickými změnami, které nejsou zahrnuty v oficiálních statistikách. Tyto skryté dluhy mohou dosahovat až 16 bilionů Kč, tedy až 220 % HDP.

Tato situace odhaluje naléhavou potřebu dlouhodobého a udržitelného plánování ve veřejných financích. Je zřejmé, že Česká republika čelí hlubší ekonomické zranitelnosti a potřebě strategického investování do klíčových sektorů pro budoucí růst. Zatímco aktuální čísla dluhu mohou vypadat zvládnutelně, dlouhodobé závazky vyžadují vědomé politické rozhodování, aby se zabránilo potenciální krizi způsobené přetížením ekonomiky dluhy. Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády ČR, v podcastu Spotlight zdůraznil nedostatek politické vůle a leadershipu v České republice, což se týká nejen geopolitiky, ale i ekonomiky. Chybí nám dlouhodobá vize, což může mít vážné důsledky. Zatímco řešení na politické úrovni zůstává nejasné, z pohledu ochrany majetku je možné se připravit prostřednictvím jasného finančního plánu a slušné diverzifikace.

Buďte stále v obraze

Pravidelně Vám každý týden pošleme aktuální informace o investicích, trzích, ekonomice a další zajímavosti.

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat v souladu s pravidly nakládání s osobními údaji.